Moc médií

Stálá expozice, společný projekt Muzea fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci (MFMOM) a Národního technického muzea v Praze (NTM) Idea expozice spočívá ve vytvoření „pohledů“ či mozaiky z některých klíčových momentů v dějinách fotografické, filmové a audiovizuální techniky ve spojení s její společenskou funkcí.

Exponáty jsou prezentovány ve vztahu technika – zobrazení – společenský a kulturní rámec, v interakci vzájemného pronikání a podmiňování pohledu a obrazu.„Podmíněný pohled“ vychází z konceptu „moci médií“ Jeana Baudrillarda. Obraz je vysvětlován nikoli jako nemanipulované a věrné zobrazení reality, ale jako společenský a kulturní konstrukt, obraz podřízený nejrůznějším touhám, přáním, po-třebám svých tvůrců nebo zadavatelů či objednavatelů.

Myšlenkou expozice je dekonstruovat iluzi nejvěrnější možné reprodukce reality a ukázat motivy a procesy, jakými se do výsledného obrazu promítají nejen technologická omezení, danosti a technické možnosti zobrazovacího média, ale především vědomé i nevědomé vlivy na samotnou činnost tvůrce, jeho motivace, osobní i širší společenské strategie, způsoby nahlížení světa a touha zobrazit svět, jak si ho představujeme, jak ho chceme vidět. 

Kurátor expozice: Petr Kliment 
Autoři scénáře: Petr Kliment, Tomáš Petráň, Pavel Scheufler, Tomáš Štanzel 
Autoři audiovizuálních programů: Tomáš Petráň, David Stecker, Tomáš Štanzel, František Týmal 
Architekt: ABM Architekti, Marek Dohelský 
Obrazová data pro výrobu reprodukcí fotografií: Národní technické muzeum, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Moravská galerie v Brně, Sbírka Scheufler. Označené trojrozměrné exponáty je zapůjčeny ze sbírky NTM.


Jezuité v Jindřichově Hradci

Expozice se zaměřuje na historii jindřichohradecké jezuitské koleje, nynějšího sídla muzea, jejíž základní kámen byl položen v roce 1594, její zakladatele a podporovatele pány z Hradce, významné osobnosti, které v ní působily jako vyučující nebo žáci, jako Bohuslav Balbín, zakladatel české historiografie, Jiří Josef Camel, botanik a lékárník, po kterém je pojmenovaná rostlina kamélie, František II. Rákóczi, Tomáš Pešina z Čechorodu, jindřichohradecký rodák Adam Václav Michna z Otradovic, hudební skladatel a básník, nebo Florián Paucke, jehož rukopis z jeho misie v Paraguayi uchovává dolnorakouský klášter Zwettl. Autor scénáře expozice je historik PhDr. Luděk Jirásko, CSc.

Součástí expozice je stejnojmenný dokumentární film; scénář a režie včetně hudební MgA. Zdeněk Gawlik, kamera Pavel Kofroň, střih Zdeněk Šlechta, odborná spolupráce PhDr. Luděk Jirásko, CSc., produkce PhDr. Eva Florová, Ph.D., roli františkána, dominikána a jezuity ztvárnil herec MgA. Antonín Kaška, komentář namluvila herečka Kamila Špráchalová.  

Zvláštní poděkování patří všem externím spolupracovníkům, kteří se podíleli na vzniku tohoto výstavního projektu (uvedeni výše) a filmu a dále všem institucím, které umožnily pořízení kopií malířských děl a dokumentů k této expozici: Muzeum Jindřichohradecka, Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec, Státní oblastní archiv Třeboň, oddělení Jindřichův Hradec, a Zisterzienser Stift Zwettl. 

Realizátorem expozice je Muzeum fotografie a moderních obrazových médií, o. p. s., v rámci projektu FMP „Jezuité v Jindřichově Hradci“, číslo projektu KPF-01-146. Partnerem projektu je dolnorakouský klášter Zwettl. Expozice a film vznikly v letech 2018–2019.


Fotokomora Karla Neuberta

V prosinci 2019 zpřístupnilo Muzeum fotografie a moderních obrazových médií, o. p. s., unikátní repliku fotokomory pro barevný proces významného fotografa ze slavné rodiny Neubertů Karla Neuberta, průkopníka barevné fotografie v Československu, který patřil současně k jejím několika málo průkopníkům v Evropě. Otec Karel Neubert starší byl vydavatelem časopisu Pestrý týden, matka Marie, rozená Sitenská, malířka, pocházela z fotografické rodiny Sitenských. Ve fotokomoře v jeho domě v Dobřichovicích vznikaly od roku 1964 až do roku 2003, kdy zemřel, všechny autorovy barevné fotografie a diapozitivy, které mohou příznivci umění dosud obdivovat na výstavách a ve více než 100 obrazových publikací po celém světě.

Replika fotokomory, na jejímž vybudování má velký podíl také syn Karla Neuberta Mgr. Jan Neubert, rovněž umělecký fotograf, sestává převážně z autentického vybavení, darovaného muzeu. Originální pojetí expozice, navozující v návštěvníkovi dojem, jako by fotograf na chvíli odešel od rozdělané práce, umocňuje její atraktivitu a činí z ní světový unikát.

Na projekt byla získána finanční podpora z Ministerstva kultury ČR v programu Kulturní aktivity na podporu projektů profesionálního výtvarného umění na rok 2019.